Nic není takové ...jak se zdá *

8. února 2013 v 18:24 | Ess Ešová |  Jednorázovky
"Že neuvěříš, co se mi stalo?" byla moje první otázka na kamarádku, která očekávala marně odpověď na svůj pozdrav.
"To netuším ale, když vidím, jak se pousmíváš tak to musí být něco hodně dobrého."
"Ne právě naopak budeš se smát, ale musím ti to říct."
Jakožto milovnice rapu jsem se vydala na akci kde vystupovat jeden interpret (budeme mu říkat pan X). Na tyhle akce jezdím vždy se svojí nejlepší kamarádkou nebo se sestrou ale dnes bylo úplně všechno jinak. Nachystaná jsem došla na zastávku, kde stálo auto s neznámým klukem, který na mě koukal. Stáhl okýnku a zeptal se: "Kam jedeš?" všechno jsem mu povyprávěla, jenže to jsem nevěděla, že on tam jede taky ale, že musí počkat ještě na jednoho kamaráda, který si šel koupit něco do místí hospody.
Nikdy bych s nikým cizím navíc sama nejela, ale dnes jsem byla bez zábran. Po chvíli přišel jeho kamarád a mohli jsme vyrazit.


Akce byla v plném proudu jen pan X tu ještě scházel. Po chvíli se otevřely dveře a stál v nich pan X, ale nebyl sám, s ním vešel kluk, kterého jsem nepotřebovala vidět, Jára.
Začal rapovat, jeho texty mi rozvířily myšlenky v mojí hlavě a on na mě pokukoval stále častěji. Nastala pauza na odpočinek a jít se napít k baru. Šla jsem si pro nealko, a kdo tam náhodou nestál, Jára.
Asi si dodával odvahu a vypadalo to, jakoby mi chtěl něco říct, ale neřekl. Proto jsem šla pryč, ale jak jsem se otočila, do někoho jsem vrazila a polila jsem ho vodou, kterou jsem držela v ruce.
"Promiň," vypravila jsem ze sebe rychle.
Když jsem se však podívala do tváře, ach ne pan X.
"Slečno tohle vám jen tak neprominu. Nechcete mě a kamarádovi dělat společnost a dát si s námi drink?"
Ukázala jsem na láhev vody v ruce. Pochopil a kývl na Járu, ten okamžitě přišel tou svojí chůzí a chtěl vědět, oč jde.
"On vás obtěžuje? Nevšímejte si ho, je hrozný lamač srdcí."
Říkal to tak něžně až mi ho bylo líto, snad si nemyslí, že na mě udělá dojem, když bude shazovat svého kamaráda.
Už mě to nebavilo poslouchat a tak jsem chtěla odejít ale X mě chytl za ruku a chtěl vědět moje číslo. Já mu ho samozřejmě nedala copak si myslí, že jsem nějaká děvka.
"Já si k vám najdu cestu jinak."
Jeho slova mi zněla v hlavě jako ozvěna. Vešel na parket a opět začala ta show, před každou písničkou narážel slovy na dívku, která ho zaujala, byla jsem to já. To jsem však nevěděla, že je to jen záminka.
Měla být další pauza ale pan X pokračoval: "Chtěl bych tuhle dívku (ukázal na mě) pozvat ke mně do šatny potřebuju jí něco důležitého sdělit."
Chtěla jsem se dát na útěk, ale dav mě posouval na pódium, nakonec jsem tam musela jít.
"Pojď se mnou."
Šla jsem, měla jsem chvíli počkat a až otevře dveře, mám jít dovnitř, prý tam má nepořádek a chce to tam trošku uklidit.
Dveře se otevřely a já vešla, dech se mi tajil sotva jsem mohla dýchat. Ale on tam nebyl, seděl tam Jára.
"Nikam mi neutíkejte. Víte, jakou práci mi dalo vás sem dovést."
"Ale proč?"
"Protože se mi líbíš," řekl a přistoupil blíž.
"Já nemám zájem."
Vzal vodu, co ležela na stole, otevřel jí a vylil jí přímo na mě.
"Co děláš?"
"Svlíkni se a já ti půjčím tričko."
"Tak to vůbec."
Do místnosti vtrhl …

"To je fakt hustý," řekla kamarádka.
Usmála jsem se.
"A kdo vtrhl do místnosti?"
"To nevím, protože jsem se probudila a zjistila, že to byl jen sen."
Smích.
I takhle může, dopadnou příběh, prostě nemá žádný konec.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.